Pondělí - Pátek od 9 - 12 a 13 - 17 hod.

Ford Granada

Evropský Ford Granada je velký výkonný vůz, který byl vyráběn Evropským Fordem v letech 1972 až 1994. První generace byla vyráběna v letech 1972 až 1976 v Něměcké továrně ve městě Cologne a v Britské továrně Dagenham. V roce 1976 se celá výroba přesunula do Německa. Původní generace byla v roce 1977 nahrazena druhou generací, která se vyráběla až do roku 1985. Od roku 1985 až do roku 1994 byl název Granada používán pouze ve Velké Británii a Irsku, na ostatních Evropských trzích byl nazýván již jako Ford Scorpio.

V březnu 1972 představený model Granada nahradil do té doby vyráběný model Zephyr. Nižší modely byly nazývány Consul. Bylo to tak kvůli žalobě, kterou podala Granada Group na hlavní Britský konglomerát, avšak tato žaloba nakonec neprošla a nakonec bylo možné pojmenovat automobil "Granada". Automobil začal být populární převedším jako taxi nebo policejní automobil. Přeměnil se také v limuzínu nebo pohřební vůz a to od Britských společností Coleman Milne a Woodall Nicholson. Tradiční čtyřdvéřové limuzíny byly nabízeny v netradičním provedení kupé, kterých se vyrobilo pouze 12, stejně jako pohřební vozy ve dvoudveřové nebo čtyřdveřové variantě.

V modelu Granada bylo používáno mnoho různých typů motorů: Ford Essex V4 2.0, Essex V6 2.5 a 3.0. V Německu se vyráběly varianty s modely Taunus V4 1.7, Essex V6 3.0, nejčastěji byl používán motor Cologne V6 2.0, 2.3 nebo 2.6.

Automobil byl dostupný jako čtyřdvéřová limuzína, pětidvéřové kombi nebo dvoudvéřové fastback kupé. V letech 72 a 73 mělo kupé rozdílné plechy. V roce 1974 dostalo kupé přímější linky. Dvoudvéřová verze limuzíny začala být dostupná v květnu 1973 ale nebyla nikdy oficiálně vyráběna či prodávána ve Velké Británii. V Británii byl dostupný pouze ve verzi Ghia. Na zbylých trzích byl dostupný se všemi motory a všemi variantami. V letech 1976-77 byly Granady dostupné také ve verzi s motorem Cologne V6 s výkonem 110 kW.

Druhá generace Druhá generace Granady II s čtvercovými a přímými liniemi byla představena v srpnu 1977 a byla vyráběna až do dubna 1985. Původní motor Essex byl nahrazen motorem Cologne V6 a do výbavy byla přidána také klimatizace a u top výbavy s motorem 2.8 litru také přímé vstřikování. V Evropě byl nabízen také motor 1.7 V4. Na nějaký čas byla zastavena výroba Granady ve Velké Británii. Do Velké Británie byly Granady importovány z Německa. Po představení nového typu Granady byla zastavena výroba Granady Kupé, v nabídce byla také dvoudvéřová varianta limuzíny na Evropských trzích. Menší množství Granad bylo také vyrobeno s motorem Indenor se 4 válci diesel 1.9, 2.1 a 2.5 litru. Původně byl tento motor nabízen pouze u čtyřdvéřového sedanu, později se začal motor 2.5 nabízet také u verze kombi. Z většiny z nich se staly taxi a jen několik z nich jezdí do dnes. Nejmenší motor 1.9 měl celkem nízký výkon a později byl nahrazen výkonějším motorem 2.1, který byl představen ve výbavě GLD v březnu 1979 v Ženevě. V roce 1982 byl nahrazen motorem 2.5.

Modely s motorem 2.8 s přímým vstřikováním byly původně nabízeny ve výbavě S a GL. V roce 1979 byly obě varianty výbavy nahrazeny variantou GLS s motorem 2.8 s přímým vstřikováním. Dnes jsou již Granady s tímto motorem 2.8 vzácné. V roce 1980 získala verze GLS nové možnosti barev karoserie a komfortnější sedadla.

V roce 1981 přišly dva nové typy Granady. Ve Velké Británii byla představena sportovní verze s motorem 2.8i, která měla bílá hliníková kola s pneumatikami Michelin TRX, vylepšenou převodovku, sportovní interiér Recaro, přední záclonky, nový přední spoiler nebo nové přední mlhovky. Dále byl představen nový motor 2.0 a 2.3 ve variantě LX u limuzíny a kombi pro Britský trh, varianta LX dostala o něco lepší výbavu nebo verze L. Varianta GL byla nabízena s motory 2.0 a varianta Ghia byla nabízena s motory 2.3 litru. Tyto dvě varianty jsou dnes také již vzácné. Pozdější produkce byla nabízena také ve variantách Ghia s dieselovými motory a novým motorem 2.5 litru.

Na Britském trhu byla nabízena speciální verze Ghia X, později jako Granada Ghia X Executive, která nastavila standardy luxusu u Fordu, například speciální kůží použitou v interiéru, elektricky posuvné střešní okno s nastavitelným náklonem, elektricky nastavitelná vyhřívaná sedadla, počítač zaznamenávající jízdu včetně statistik nebo klimatizaci. Tato výbava byla době, kdy byly tyto vlastnosti nabízeny, patřila k nejluxusnějším výbavám této doby, tedy začátku 80. let. Speciální edice taxi byla dostupná pouze v černé variantě, která zahrnovala také speciální tlačítko u novou řidiče pro přivolání pomoci v případě nouze.

Zde je celkový výpis všech nabízených motorů: 1977-81: 2.0 L, 2.1 D, 2.3 L, 2.3 GL, 2.5 D L, 2.8 GL, 2.8 Ghia, 2.8i S, 2.8i GL, 2.8i GLS, 2.8i Ghia 1981-85: 1985 2.0 L, 2.0 LX, 2.0 GL, 2.3 L, 2.3 LX, 2.3 GL, 2.3 Ghia, 2.5 D L, 2.5 D Ghia, 2.8 GL, 2.8 Ghia, 2.8 Ghia X, 2.8i Ghia, 2.8i Ghia X, 2.8i Ghia X Executive

Třetí generace V dubnu 1985 přišla třetí generace, která byla přejmenována na většině Evropského trhu na Ford Scorpio. Jméno Granada bylo u třetí generace použito pouze v Irsku a Velké Británii. Tato generace byla jako první Evropský automobil se systémem ABS použitým jako standard ve výbavě.

Motory byly nabízené ve variantě SOHC Pinto s obsahem 1.8 a také výkonějším 2.0 s přímým vstřikováním. Z předchozí generace byly použity motory Cologne V6 2.4, 2.8 (později 2.9), které byly stále výkonější než motor 2.0 Pinto. V roce 1991 byl představen nový motor se 24 ventily 2.9 Cologne, který byl také přepracován společností Cosworth Engineering a dosahoval výkonu 150 kW. Tento motor uměl zrychlit z 0 na 100 km/h za 8 vteřin a jel až 230 km/h.

Granada třetí generace byl poslední automobil jako ikona modelu Granada ve Velké Británii a Irsku, byla nahrazena celoevropsky modelem Scorpio. Scorpio má stejné dveře a střechu jako Granada třetí generace. Styl přední a zadní části trpěl aplikací designu ze školy Ford Ovoid použitý napříč všemi modely v 90. letech.