Pondělí - Pátek od 9 - 12 a 13 - 17 hod.

Ford C-MAX

Ford C-Max, dříve nazývaný také jako Ford Focus C-Max, je kompaktní MPV vyráběné od roku 2003. Je vyráběna také verze Ford Grand C-Max s prodlouženým rozvorem náprav.

Ford představil C-Max v USA jako první pouze hybridní automobil v září 2012. I přesto že byla první generace nabízena pouze v Evropě, částečně byla nabízena také na Novém Zélandu. Po představení větší verze S-Max a Galaxy se stal model C-Max automobilem střední třídy ve výběru modelů Fordu.

První generace První generace byl první model Fordu na základě platformy C1, která se také použila na modelu Focus druhé generace a kompaktní Mazdě Premacy/5.

Má místa pro pět pasažerů a mnoho prostoru v kufru, který může být zvětšený polžením zadních sedadel. Do modelu C-Max si můžete navolit také posuvná zadní sedadla. Má také nezávislé zavěšení zadních kol stejně jako Focus.

První generace První generace nabízela motory čtyřválcové stejné jako u modelu Focus a to 1.6 benzín Duratec s oznečením Ti-VCT, dále 1.8 a 2.0 benzín Duratec a 1.6 a 2.0 Duratorq diesel.

U motorů 1.6 a 1.8 se používala převodovka Ford IB5, u motoru 2.0 Duratorq byla převodovka Durashift, u motoru 2.0 Duratec a 1.6-1.8 Duratorq používali převodovku MTX-75. Všechny tyto převodovky byly s manuálním řazením. Byla dostupná také automatická převodovka CVT.

V roce 2006 přišla faceliftovaná verze modelu C-Max, představená na Motor Show v Bologni a na trh přišla na jaře 2007. Facelift přinesl upravený design Kinetic s novými mřížkami chladiče, novými světlomety a nové podběhy kol. Ford prohlásil že sice nebyl C-Max původně vyroben pro design Kinetic a faceliftovaná verze nese pouze prvky toho designu.

Druhá generace Druhá generace je postavena na nové globální platformě C. Inspirovala se konceptem Iosis Max, představené na Ženevské Motor Show 2009. Ford prodloužil nápravu, přidal možnost sedmi sedadel pro model Grand C-Max.

Druhá generace byla představena v roce 2009 na Frankfurtské Motor Show. Z počátku se se prodávala v Evropě pouze verze s 5 sedadli, verze se 7 sedadli se začala prodávat až na konci roku 2010. V Rusku se prodávala pouze verze se 7 sedadli. Ford oznámil prodej verze se 7 sedadli také pro Americký trh ačkoliv následně byl prodej této verze na americkém trhu zrušen.

Ford představil novou verzi C-Maxu a to plug-in hybrid na Severoamerické mezinárovní Auto Show 2011. Tato verze měla klasických 5 míst, se 7 místy se bohužel nenabízela. Byl jím nahrazen Ford Espace Hybrid a Ford Mercury Mariner Hybrid. Ford C-Max byl v té době prvním a jediným modelem Fordu poháněným pouze bateriemi.

Verze Hybrid byla představena v září 2012 jako modelový rok 2013 následovaná verzí plug-in Energi představenou v říjnu 2012.

Třetí generace Třetí generace je podporována tvz. Torque Vectoring Control (TVC). Dále má nově ve výbavě třetí řadu sedaček, která se dá skládat na plocho, bezdotykové ovládání pátých dveří, parkovacího asistenta nebo panoramatickou střechu. Dále je nově ve výbavě HD rádio, Sirius XM, dvouzonovou klimatizaci nebo navigační systém jako standart běžné výbavy. Také se zlepšila aerodynamika vozu, je 0,3 pro pětimístné provedení a 0,32 pro Grand C-Max.

Stejně jako předchozí generace, i ta třetí nabící čtyřválcový dieselový motor. V nabídce je nový motor 1.0 Ecoboost benzín místo starého 1.6 s výkonem 100 a 125 koní. Motor 1.6 Duratec Ti-VCT je k dispozici ve výkonech 85, 105 a 125 koní. Motor 1.6 Ecoboost je k dispozici s výkony 150 nebo 182 koní stejně jako Focus. Motor 1.6 a 2.0 Duratorq TDCi diesel získali vylepšení a oba motory jsou k dispozoci ve dvou variantách, 110 a 140 koní. Motor 1.8 Endura byl stažen z výroby.

Do motorů Ford montuje převodovky IB5 (1.6 Duratec Ti-VCT), B6 (1.6 EcoBoost/1.6 Duratorq) a Durashift MMT6 (2.0 Duratorq) jako manuály a automatická převodovka Powershift v motoru 2.0 Duratorq.